Diverzifikace portfolia: jak zajistit investice. Dnes svět vstoupil do sféry další destabilizace, a to nemohlo ovlivnit akciový trh. Ještě včera zdánlivě spolehlivé cenné papíry (akcie, dluhopisy atd.), které stojí hodně peněz a přinášejí stabilní zisky, dnes prudce klesají na ceně. Investoři by proto měli být připraveni na prudké změny tržních podmínek. A k tomu diverzifikujte své investiční portfolio, abyste minimalizovali svá finanční rizika. https://articles.opexflow.com/investicii/investicionnyj-portfel.htm
- Diverzifikace investičního portfolia – co to je jednoduchými slovy
- Jaké je optimální investiční portfolio
- Konzervativní investoři
- Mírní investoři
- Agresivní investoři
- Jak budovat své investiční portfolio
- Podle typu měny
- Podle státu
- Podle třídy aktiv
- Podle ekonomického sektoru
- Od společností
- Co je podstatou diverzifikace při investování
- Diverzifikace inverzního portfolia – klady a zápory
- Výhody diverzifikace
- Nevýhody diverzifikace
- Existují příklady plně vyvážených investičních portfolií?
- Typ investičního portfolia – “věčné portfolio”
- Typ investičního portfolia – 50 až 50
- Typ investičního portfolia – “Pokročilé portfolio”
- Typ investičního portfolia – “Měnové portfolio”
- Rebalancování je mechanismus pro předcházení nárůstu rizik pro investiční portfolio
Diverzifikace investičního portfolia – co to je jednoduchými slovy
Pojem diverzifikace je poměrně široký. Může to znamenat proces rozšiřování působnosti podniku za účelem zvýšení zisku. Diverzifikace investičního portfolia implikuje strategii řízení možných rizik při pořizování aktiv na akciovém trhu. Zajišťuje rozložení aktiv (akcií, dluhopisů či jiných nástrojů) tak, aby rizika pro vlastníka portfolia byla vždy co nejmenší.
Investiční portfolio je majetek, který je shromažďován tak, aby jeho výnosnost co nejvíce odpovídala cílům a záměrům jeho vlastníka. Investiční portfolia mohou zahrnovat nejen soubor nástrojů, které se používají na akciovém trhu (akcie fondů obchodovaných na burze,
futures , akcie, dluhopisy atd.), ale také měnu, drahé kovy, nemovitosti, vklady v různých bankách, a tak dále.
Rizikem pro investora je přitom situace, kdy se mu nedostane takové výše příjmů, jakou si plánoval při sestavování portfolia, nebo dokonce ztráta části investovaných prostředků. Diverzifikace investičního portfolia umožňuje a zajišťuje nákup investora nikoli jednoho nástroje, ale nákup aktiv v různých kategoriích, které spolu málo souvisí. To vám umožňuje kompenzovat pokles příjmů v jedné oblasti kvůli ziskovosti jiných pozic. Zároveň je třeba si uvědomit, že nákup majetku (akcií) různých společností není vždy diverzifikací. Pokud například investor koupí akcie společností Chevron, Gazprom a Total, nepůjde o diverzifikaci, protože všechny tyto společnosti, navzdory skutečnosti, že jsou registrovány v různých zemích, působí na společném trhu s ropou a plynem. A reakce trhu na jakékoli události nutně ovlivní každou z nich. Pokud se však portfolio tvoří z akcií různých společností, které působí v nesouvisejících oblastech, např. těžba ropy a zemního plynu, stavebnictví, IT technologie atd., pak se pro ně rizika negativních změn trhu současně projeví jako být minimální.
Jaké je optimální investiční portfolio
Na otázku – jaké je optimální investiční portfolio, neexistuje jednoznačná odpověď? Každý investor má své požadavky na investiční portfolio, které závisí na obrovském množství faktorů, jako je investiční horizont, stanovené cíle, finanční solventnost atd. Nejde tedy spíše o optimální, ale o dobře vyvážené investiční portfolio. Investor může takové portfolio získat, pokud je správně diverzifikované. Když ziskovost a rizika v ní budou co nejvíce splňovat přání investora. Zároveň bude mít každý z investorů svůj očekávaný příjem a přijatelná rizika. Výše uvedené lze ilustrovat na následujícím podmíněném modelu. Vezměme si tři hlavní „typy investorů“:
Konzervativní investoři
Tito investoři chtějí především zachovat svá aktiva a chránit je před inflačními procesy. Diverzifikace tedy pro ně bude spočívat v pořízení nejspolehlivějších aktiv (dluhopisy, akcie atd.) stabilních, velkých společností.
Mírní investoři
Jsou připraveni začít s rizikovými investicemi, aby zvýšili svůj příjem. Ale hlavním cílem takových investorů je stále akumulovat kapitál (v rámci stanovených cílů) po dobu 10-20 let. V jejich investičních portfoliích proto dominují akcie širokého trhu a jsou v něm zastoupeny téměř všechny sektory ekonomiky.
Agresivní investoři
Takoví investoři se snaží rychle získat vysoké výnosy, a proto snadno přejdou k čerpání svého investičního portfolia. Pro takové investory bude diverzifikace spočívat v investicích rizikového kapitálu.
Venture investice je investice, při které se investuje do několika slibných (ale spíše rizikových) projektů v raných fázích jejich vzniku.
S vysokou pravděpodobností 8 takových projektů z 10 selže. Příjmy z úspěšně realizovaných projektů však plně pokryjí ztráty a přinesou značné zisky.
Jak budovat své investiční portfolio
Než se tedy obchodník/investor pustí do formování vašeho investičního portfolia, musí se především rozhodnout, jaké cíle sleduje a jakou strategii použije. Cíle mohou být velmi různorodé – od pořízení majetku (bytu, domu, drahého auta atd.), až po zaplacení vzdělání pro děti nebo generování dalšího příjmu po odchodu do důchodu. Například investor, kterému je 25–30 let, se rozhodl založit si penzijní fond. Má před sebou 30-40 let. A proto musí tvořit investiční portfolio aktiv, která již dlouhodobě vykazují dobré a stabilní výnosy. Přitom ani nějaké čerpání akcií na krátkou dobu takové portfolio nijak zvlášť neovlivní, protože dopředu bude dostačující časové období, aby se stabilizovaly a dále rostly. Současně, pokud je investiční období relativně krátké, 2-4 roky, pak je portfolio pro ně nejlépe tvořeno akciemi s vysokou stabilitou, i když s ne nejvyšší úrovní příjmu (obvykle se jedná o dluhopisy ”
modré žetony “). Po stanovení cílů a metod začne investor tvořit portfolio, přičemž vybírá aktiva, která potřebuje, s vhodnými parametry. Během tohoto období se můžete uchýlit k několika úrovním diverzifikace najednou:
Podle ekonomického sektoru
Které se zase, i když spíše podmíněně, dělí na zavedené se stabilními výnosy. A nové, s vysokou mírou inovací, které s sebou nesou rizika, ale při úspěšných investicích mohou přinést velmi vysoké příjmy těm, kteří včas spatřili jejich potenciál.
Od společností
Akvizice akcií konkrétních společností. Volba, která od investora vyžaduje hluboké znalosti tržních podmínek, schopnost orientovat se v ukazatelích a hlubokou intuici. Při nákupu cenných papírů byste měli věnovat pozornost skutečnosti, že jedno aktivum nezabírá více než 10 % investičního portfolia a jeden sektor ekonomiky nepřesahuje 20 %. Jednoduše diverzifikujte své investiční portfolio: https://youtu.be/CA7d9VSi7NE
Co je podstatou diverzifikace při investování
Dnes přijatá „portfoliová“ teorie je metodologie, která vám umožňuje vybrat aktiva, která přinášejí nejvyšší možný příjem s minimálními riziky. K úspěšnému řízení rizik v investicích lze podle ní investovat prostřednictvím diverzifikace. Pokud tedy zkombinujete riziková a stabilní aktiva, můžete vytvořit vyvážené portfolio. Spolu s akciemi můžete kupovat například i dluhopisy. Celková rizikovost investic bude zároveň výrazně nižší než v případě nákupu jednotlivých instrumentů. Teorie také říká, že aktiva musí být spárována v sektorech ekonomiky, které spolu zcela nekorelují. Řekněme například, že hodnota některých cenných papírů prudce klesá kvůli nárůstu cen určitých surovin, zatímco u jiných prudce stoupá.
Typ investičního portfolia – 50 až 50
V tomto portfoliu je 50 % vložených prostředků investováno do nákupu akcií a 50 % do dluhopisů. Zároveň jsou diverzifikována i interně získaná aktiva, takže pokud většinu akcií vlastní americké společnosti, pak v dluhopisech nejvýznamnější část vlastní čínské nebo ruské podniky.
Například: Akcie ve výši padesáti procent portfolia:
- TSPX (americké modré žetony) – 30 %
- TMOS (ruské modré čipy) – 5 %
- VTBE (podíly společností v jiných zemích) -15 %
- Dluhopisy ve výši padesáti procent portfolia:
- OFZ (dluhopisy Ministerstva financí Ruské federace) – 30 %
- FXRU (měnové dluhopisy ruských společností) — 10 %
- FXRB (měnové dluhopisy ruské společnosti s ochranou proti změnám směnného kurzu) – 10%.
Typ investičního portfolia – “Pokročilé portfolio”
Tento typ má částečnou podobnost s „věčným portfoliem“, ale má od něj také značné rozdíly. V první řadě zahrnuje investice do nemovitostí a ty tzv. alternativní – kryptoměny, mince, známky, umělecká díla, starožitnosti.
Může to vypadat takto:
- Podíl akcií – 25 %.
- Bondový balíček – 25 %.
- Drahé kovy – 20%.
- Nemovitosti – 20 %.
- Další alternativní investice – 10 %.
Typ investičního portfolia – “Měnové portfolio”
Takové portfolio investic se skládá výhradně z měn a není vhodné pro generování skutečného dodatečného příjmu nebo akumulace kapitálu. Takové portfolio je ale skvělé pro ukládání vložených prostředků. A pokud investor plánuje své budoucí výdaje z tohoto portfolia, není třeba provádět převod měny.
Jak vytvořit investiční portfolio, diverzifikace portfolia, alokace aktiv: https://youtu.be/L6AzLPWEUZI
Rebalancování je mechanismus pro předcházení nárůstu rizik pro investiční portfolio
V procesu práce se poměr aktiv v rámci investičního portfolia může poměrně výrazně měnit. To se děje proto, že hodnota různých aktiv v portfoliu se liší nerovnoměrně. Některá z nich porostou na ceně mnohem rychleji a pokud se nepodnikne žádná akce, může se v určité chvíli stát, že většinu hodnoty investičního portfolia začne tvořit pouze jedna třída aktiv. A přirozeně v důsledku takové nerovnováhy v investičním portfoliu budou narůstat rizika. Aby se investor takové situaci vyhnul, musí pravidelně vyvažovat své investiční portfolio. Proč je nutné brát zisky z rostoucích aktiv a tyto částky použít k pořízení aktiv, která tak aktivně nerostou nebo dokonce klesají, dokud se portfolio opět nevyrovná. Pokud se zůstatek v rámci investičního portfolia změní v malém rozsahu (1–3 %), nelze v portfoliu nic měnit. Pokud je rovnováha narušena o více než 10 %, pak je nutné portfolio rebalancovat a vrátit jej na původní úroveň poměru aktiv.
Jako příklad:
Předpokládejme, že počáteční portfolio investora mělo poměr akcií a dluhopisů 70/30. Samostatná část akcií zdražila a nyní je tento poměr již 80/20. Aby se portfolio vrátilo do původní rovnováhy, musí investor buď nakoupit více dluhopisů, nebo prodat část akcií. Zároveň je třeba připomenout, že účelem rebalancování není zvýšit výnosnost investičního portfolia, ale snížit jeho možná rizika.